Příběh delfína

 Následující text je zpracováním zážitku z holotropního dýchání ve Skřidlech u Českých Budějovic v létě 1997.

 “...delfíni jsou zvířata společenská. Jsou naprosto neschopná žít sama. Jestliže nemají žádné druhy, jsou krajně nešťastná a nezvyknou si na zajetí. Jsou-li sama, upadnou do strnulosti a zůstanou bez pohybu.”

J.Y.Cousteau, Delfíni

______________________________

Křtem mám být pokřtěn a je mi úzko,
dokud se nedokoná.

L 12,50

V den svého soužení volám k tobě a ty mi odpovíš.

Ž 86,7

______________________________

I.

zalehla tě tma?
přišly stíny?
zalknutý tíhou
bez dechu
bez hlesu
minulost na ramenou jako kříž
prosíš boha
a hledáš konec svých vin
je-li jaký

II.

a noc se přidá k noci,
tma ke tmě
zavři oči
přicházejí sny
to bůh ti píše
abys už neváhal

III.

probouzím se a pláču
pláču krásou
pláču hrůzou
a strachem
pláču vděkem
pláču
a sen tichounce doznívá

IV.

a já
spěchám k tobě
povědět ti jej
a v prudkém denním světle
tápu oslněn
a bázliv
že slunce roztrhá tu měsíční něhu

V.

chceš-li mě slyšet
musíš hodně zavřít oči
a ztišit svět
či sebe

VI.

já ti za to
vyhledám ta nejtišší slova
nejměkčí hlas
utiším pochyby
aby ani záchvěv hladiny nezůstal nevysloven
sic bude všechno zpátky

VIII.

a hledám cestu k tobě
v nejrůznějších oklikách
neboj se
najdu ji
nebo ona mě
jako tento příběh:

I.

byl to obřad
modlili jsme se
meditovali
chvěli se strachem
tiskli se k sobě
pak jsme si vybrali každý svého druha k opatrování
nechali si od něj zavázat oči
udělat křížek na čelo a popřát šťastnou cestu
a po chvíli tichého odevzdání
jsme se nechali vést svým dechem a rytmem
do krajiny pravdy

II.

šťastnou cestu

II.

bolí to
ta pravda, které jsem se tak dlouho bránil
bolí nevyslovená slova v hrdle
nepřiznaný strach v břiše
dusím se
zvracím špínu, kterou jsem kdy spolykal místo, abych ji odvrhl
ale věř mi, není to zlá bolest
je to jen bolest z odcházení bolesti
je to ta nejkrásnější bolest na světě

III.

a za ní

III.

sen, vize, příběh, nevím, jak to pojmenovat
ale na tom nezáleží
nebo -
pravda
tak

IV.

moře kolem mě je jako slunce samo
je slunce plné
mihotavé žilkoví paprsků vetkaných v tyrkysu
jas a prostor
blízký a otevřený zároveň
hřejivý a dotýkavý
jsem delfín
a v mohutných skocích propadám se z radosti
do radosti

V.

a hledám slova ještě tišší
docela tichounká
šeptavá
to, co přichází je velké
je obrovské
takže i tím nejtišším slovem
zavalí mě to jako výkřik:

IV.

mámo, to jsi ty!

VI.

mihotavá sít světla a odlesků
na tvé hladké
hebké
delfíní
kůži
směješ se
svýma
očima
krásnýma
a blízkýma

a já se směju
a já pláču
jsem doma

VII.

jsem doma

VIII.

a celý den si hrát, kůži o kůži třít, hladit,otírat
shlížet se v zrcadle hladiny
tříšťit vodu v miliony malých sluncí
a závrať volnosti
prostoru
hry
doteku
radosti
lásky
svět jak má být
a já v něm
a ty

IX.

kdo pozná delfíny
nikdy neublíží

 

X.

ale pak

X.

stíny
tma
zastřenost
mizíš mi
vzdaluješ se
nerozumím
nerozumím jako delfín
jen člověk ví
že umíráš

XI.

můj malý delfíne
pláču s tebou

XII.

dýchej přece, dýchej ještě
plav

Nedokončeno

Celý příběh je zde >>> zpracovaný trochu jako erbenovská balada
Související texty
Smích smutného delfína

| Holotropní dýchání | | Povídky |
| 1997-08-30 12:12 || marek | | čten: 12239x , naposled: 2017-07-27 04:36 | | || | | ||

K tomuto článku dosud nejsou žádné komentáře, přidej svůj jako první >>>

Rodinné konstelace

DaMíšovy nejnovější
• Hry pro děti  • Vlakové muzeum Lužná  • Zoo Praha  • Damián fotograf 

Hledej
  více >>>
| 1d | 1t | 1m | 3m | 1r | abs |

Nejnovější
eb_logo.gif

EnergyBulletin.cz spuštěn

WishList
• Co bysme si přáli  • Co jsou naše skromná přání?  • Splněno: pohádky do promítačky DIAX