Rodinné konstelace

Bert Hellinger, zakladatel Rodinných konstelací, objevil, že děti na sebe často berou role těch, kteří předčasně zemřeli, byli ze systému vyloučeni, či utrpěli bezpráví. Děti se podvědomě identifikují s těmito předky, a tím se naleznou vzhledem ke svým rodičům a ostatním členům rodiny v chybném postavení, nemohou žít v míru a vrozená posloupnost rodiny je tím poničena. V tomto procesu se nejedná o projekci, ale o zbloudilou lásku, o hlubokou potřebu lásky, harmonie a sounáležitosti. To je také důvod, proč stěžejní záležitostí při této práci je hledání lásky. Je-li jednou objeveno místo, kde může plout, řešení je možné a všichni členové konkrétního systému naleznou opět jejich přirozené místo.

Přestože během cesty do Rodinných konstelací přichází mnoho emocí, hlavní orientace je zaměřena na fakta a události, jako jsou předčasná či náhlá smrt, zděděné defekty, potlačení či zapomenutí členové rodiny, zločiny atd. Takovéto události mají destruktivní dopad na posloupnost systému a pro znovuobjevení rovnováhy na sebe následující generace bere lítost, vinu a trest, nevědomě vedoucí k náhlému sklonu. Příčiny mnoha sebevražd se nalézají právě zde. Je překvapivé, jak silnou roli pro nás hraje naše krev a náš genetický původ. Je to něco, co není možné cítit, a proto lidé žijí úděly jiných, aniž by si toho povšimli. Sestavení Rodinné konstelace vynese onu poničenou strukturu na světlo a pak je možné na ní pracovat.

Zde krátký úvod Berta Hellingera o tom, co jsou konstelace >>>
tady si můžete přečíst přednášku B. Hellingera o celku rodinných konstelací>>>

zpět

Kontraindikace: Rodinné konstelace nejsou náhražkou psychoterapie ani lékařské péče, účast na semináři je tedy zcela ve vaší zodpovědnosti. Zásadní kontraindikací je vliv alkoholu a drog. V případě aktuálního psychiatrického léčení či medikace je také vaší odpovědností informovat jak nás tak svého ošetřujícího lékaře.

Jak konstelace prakticky probíhají

Než si necháte postavit vlastní konstelaci, doporučujeme nejdříve několik konstelací shlédnout. Budete pak mít z vlastní konstelace větší užitek, budete více chápat, co se děje.

K vlastní konstelaci je třeba určité připravenosti, konstelaci si nelze vynutit ani předem postavit v hlavě. Nechte konstelaci přijít k sobě.

Což vám ovšem nebrání v tom, abyste nám napsali či zavolali a předem si konstelaci zamluvili >>>:)

Doporučujeme nejdříve stavět konstelace své původní rodiny (vaši rodiče...), až poté vaší současné rodiny (manželka, děti...).

K tomu postavit  si konstelaci vás jistě přivedl nějaký problém, máte určitou motivaci. Tuto motivaci po vás bude chtít vědět ten, kdo vaši konstelaci povede. Ještě předtím je dobré zjistit si o své rodině některá fakta:

Co je dobré vědět, než si postavím svoji konstelaci

Pokud máte konkrétní motivaci (vztahy, peníze) zaměřte se na podobné problémy ve vaší rodině.

Tato fakta spolu s motivací prezentujete před skupinou (která je - slovně - zavázána k důvěrnosti).

Nikoho nejmenujete, neuvádíte žádné podrobnosti, data ani charakteristiky, pouze základní fakta. Na výslovné přání je možné tyto údaje sdělit pouze vedoucímu konstelace. Přesto je dobré skupině a především představitelům sdělit alespoň "zápletku příběhu".

Také budeme chtít vědět, kdo všechno patří do vaší rodiny - rodiče, sourozenci, potraty, expartneři vás, vašich rodičů příp. prarodičů, vaši partneři, děti.

Vedoucí konstelace podle tohoto vašeho "zadání" vybere ty členy systému, které považuje za relevantní.

Představitele těchto členů si sami vyberete z přítomných (a tomu ochotných). Není důležitá fyzická podobnost, snažte se vybírat ženy za ženy a muže za muže, i když ani to není podmínkou. 

Vybraného člověka slovy požádejte, jestli souhlasí s tím zahrát vám příslušníka vaší rodiny a odveďte ho do řady před skupinou.

Vyberete také představitele za sebe.

Nyní přichází pro vás klíčový moment. Nepřemýšlejte, nekombinujte. Důvěřujte své intuici, dýchejte do břicha, můžete zavřít oči, a přitom položte představiteli ruce zezadu na obě ramena a pomalu ho odveďte v prostoru na místo, na které patří. Pouze to, žádné polohování, žádné instrukce. Vše v tichu.  

Odveďte tak jednoho po druhém, a pak se posaďte na svoje místo a dívejte se, nechte na sebe to, co vidíte působit. 

Pokud máte pocit, že byste měli ještě doplnit nějou informaci, na kterou jste při úvodním rozhovoru zapomněli, udělejte to

Nyní je důležité, aby představitelé plně důvěřovali svým pocitům. Vaše pocity nejsou jen vaše pocity, jde o pocity těch, které představujete. Pozorně je vnímejte a snažte se do nich nezasahovat, necenzurovat je.

Vedoucí konstelace vás může vyzvat, abyste tyto svoje pocity, impulsy následovali. Nebo se vás na ně přímo zeptá.

Odpovídejte přímo a jednoduše. Mnoho slov umořilo osla a rozptýlilo energii. Stačí - "je mi dobře, je mi špatně, bolí mě břicho, chce se mi smát, toho mám rád, toho ne, ta mě přitahuje..." Sdělujte i pocity, které nejsou obvyklé nebo "správné". Sexuální přitažlivost k dítěti, nenávist k rodičům, mateřské pocity k manželce...

Co se bude dít dál záleží hlavně na vás - představitelích. Vedoucí konstelace vás může přestavět, může vás požádat, abyste řekli určité věty (pokud můžete), ale řídí se podle vašich signálů (a samozřejmě řádu lásky:).

Konstelace nejsou katarzní technika, silné emoce nejsou podmínkou dobré konstelace. Přesto se jim nebraňte. Železo se lépe ohýbá nahřáté a emoce jsou takovým ohněm, který dokáže prolomit ledy. Dobré je ale v každém případě "zůstat zde" - emoce bez vědomého prožití, slepé záchvaty jsou pouze dalším útěkem.

Rovněž Happy End s hromadou objímajících se není podmínkou dobré konstelace. Někdy je to prostě tak a úkolem konstelací není věci měnit, ale ukazovat takové, jaké jsou.

Konstelace trvá od 20 do maximálně (+-) 60 minut.

Většinou v závěrečné fázi postaví vedoucí konstelace toho, kdo si ji zadal, na své místo do systému.

Na závěr vyzve vedoucí konstelace, aby všichni představitelé vystoupili z rolí.

Častou otázkou je - co dělat, když se nepodaří vystoupit z role. Odpovídáme - pokud to jen jde, nechte to, co se stalo na sebe působit. Jestli se vás něco dotklo, zřejmě se vás to týká, dožaduje se to pozornosti, dostali jste příležitost se o sobě něco dozvědět, na sobě pracovat. Často je hraní v konstelaci silnějším prožitkem a působí více než vlastní konstelace. 

Pokud to nejde, věnujte se něčemu jinému, pokud možno fyzickému. Chůzi, práci, studené sprše.
Pokud usoudíte, že je to vážné (platí i pro zadavatele), pište nám, volejte.

Konstelace však působí pomalu, v hloubce. Nespěchejte proto s další konstelací. Dva měsíce je minimální čas, rok dobrý čas, dojít vám může ledacos i po dvou letech. 

Nesnažte se také konstelaci uchopit hlavou. Slova a intelektuální schémátka jsou pokusy o kontrolu, pokusy omezit možný vliv konstelace. Nebojte se, konstelace to s vámi myslí dobře.

Jak poznáte, že se to povedlo? Aniž bychom se snažili o alibismus, musíme říct, že těžko. Často to, z čeho máme těžkou hlavu, že jsme neodvedli nejlépe, se časem ukáže, jako správná trefa a naopak, velký happy end na place nezmění nic ve skutečnosti. Konstelace jsou přece jen trochu kouzlo - pokud je jsou všichni zůčastnění připravení, děje se vše samo.

Je nějaké nebezpečí? Myslíme, že největší nebezpečí je, že se mineme. Navzájem s vámi, s energií, kterou jsme navzájem do skupiny přinesli, s příběhem, s pointou. Díky tomu, že konstelace pracují prostřednictvím skupiny a na hluboké úrovni, není možné je osobně zneužít. Pokud by k něčemu takovému došlo, zůstane to pouze na povrchu, nebudou to konstelace.

A úplně na konec - co je cílem rodinných konstelací?
Není to vracení se do minulosti ani snaha měnit, co už se změnit nedá. Je to nacházení své vlastní síly, kterou máme, pokud jsme v kontaktu se svými kořeny, s tím, odkud přicházíme, kdo jsme. Hledáme cestu k našim skutečným, hlubokým a opravdovým pocitům - k bolesti a lásce. To jsou základní polarity, v nichž plyne život z dávné minulosti skrze naše předky k nám a skrze nás dál k našim dětem. Tyto primární pocity, primární síly jsou nesmírně silné, jsou silnější než my, nemáme je pod kontrolou a už v jejich pouhé blízkosti jsme bezmocní a zranitelní. Pokud se ale této větší síle nevydáme, pokud utíkáme, zavíráme se, obviňujeme, snažíme se být silnější, pak s touto silou ztrácíme kontakt a po čase se ocitáme mimo proud života, mimo proud vlastní životní síly, mimo ostatní. V konstelacích tuto sílu hledáme.

Marek Páral