Podivnosti — poznámky k pracovní verzi

Redakční poznámky, původní náčrty a značky dávkování k pracovní verzi povídky Podivnosti Karolíny K., spárované kotvami s textem.

Rozpracováno

POZNÁMKY K PRACOVNÍ VERZI — řízené dopisování (od 2. 10. 2026). Poznámky k pracovní verzi povídky. Kotvy jsou spárované s textem, takže se poznámky při čtení posouvají vedle odpovídajících míst. Původní publikovaná povídka zůstává beze změny.

Propojené soubory: Autorský styl a pracovní prompt · AI ladění — mapa a návrhy

Legenda značek:

  • Pracovní poznámka 01–16 — převzatá redakční mapa (stejná čísla jako v AI ladění).
  • DÁVKOVÁNÍ D1–D12 — nové značky: místo, kde má čtenář dostat konkrétní informaci. Obsahují, co je potřeba, a otázku pro autora. Po odpovědi se značka nahradí textem.

Provedené opravy jmen (hlavní postava = Karolína):

  • Sen, jazykolam „kráva je Klára, Klára je kráva“ → „kráva je Kája, Kája je kráva“ (2. 10. schváleno: domácká podoba jména vrací rým).
  • Ráno po snu, David: „Adélice“ → „Karolíno“.
  • Táta u ohně: „Pro Kláru ne“ → „Pro Karolínu ne“.
  • Epilog, David: „Katko“ → „Karčo“ (návrh důvěrné bratrské zdrobněliny — potvrdit).

U textu: „"Richarde, tady se nic nezměnilo!"“

Pracovní poznámka 01 — K DOPLNĚNÍ: Návrat matky i hučení hráze už jsou naznačené. Doplnit, co matka od této dovolené očekává a proč přijíždí právě teď.

U textu: „… Hned se pustí do dalšího rozplývání nad každou místní pitomostí.“

D1 — dopsáno 2. 10. 2026: tabule pod hrází (rok dostavby, zatopená trampská osada). Ke kontrole autorem.

U textu: „… mám rozcuchaný vlasy, je pryč. Asi šel zase nosit bedny.“

D3 — dopsáno 2. 10. 2026: první zahlédnutí kluka za oknem jídelny; vybledlé logo a brigádnická utěrka lehce naznačují jeho tehdejší roli v kempu. V úterý na to navazuje „zase zahlídnu toho kluka“. Ke kontrole autorem.

U textu: „"Nevíte, kde je David? Šel spát, nebo běhá po lese?"“

D2 — rozhodnuto 2. 10. 2026, varianta c: důvod cesty = PF, které se předloni vrátilo (zazní jen v noci u ohně, sync-14); obraz = nástěnka PF v jídelně (neděle, sync-4). Neúnosné napětí kolem Karolíny a skřípající manželství zůstávají nevyslovené.

U textu: „A probouzím se také jinak. Jako z úplného bezvědomí, nebytí. …“

Pracovní poznámka 02 — K PROVÁZÁNÍ: První sen je rozepsaný. Při další úpravě provázat hlasy a tělesnou únavu s pozdějšími sny a rozhodnout, kdy poprvé zahlédne kluka.

U textu: „Slunečné poledne, lehátka rozestavená kolem pármetrového bazénu. Jek, vřískot a …“

DÁVKOVÁNÍ D12 — vrstevnatost „Oněch“ a Karolínina schopnost (koncept autora, 2. 10.)

Potřeba: Karolína vidí mrtvé (svítící postavy v hrázi) a vidí různé verze budoucnosti — většina končí špatně, protože jsme se špatně rozhodli, šlápli vedle. „Ony“ nejsou jen její odštěpené komplexy (rovina rozhovoru ve snu), ale i verze Karolíny ze světů a budoucností, kde se něco nepovedlo. Dávkovat bez vysvětlování.

Kandidátní místa: nedělní monolog („sto konců příšerných“ — budoucnosti jako slepé uličky labyrintu, už tam je); sen s mámou a tátou (Ony s promodralými rty — konkrétní konce?); středeční tiché další já na kamenech v údolí; návrat a objetí „Oněch“ (sync-12).

Zapracováno (2. 10.): stopy smrti na Oněch ve snu, „stejně dopadneš jako my“ a nepravděpodobná náhoda, lehký odraz ADHD v nedělním monologu. Povídka vznikla před boomem hypersenzitivity a ADHD, odraz má zůstat lehký.

Uzavřeno (2. 10.): Karlova láska jako jedna z Oněch je jen ukázaná u ohně ve středu (opírá se o něj, mají se rádi, nic víc). Karlovy další ženy lehce ve správcově vyprávění („A ženskejma. Každý léto jiná…“), jako způsob úniku, bez soudu.

U textu: „Slunečné poledne, lehátka rozestavená kolem pármetrového bazénu. Jek, vřískot a …“

Pracovní poznámka 03 — VLOŽIT / ROZHODNOUT: V poznámkách je navržená scéna šikany a úrazu u bazénu s reakcí „Oněch“. Tady zatím není zapracovaná; rozhodnout o jejím použití — uzavřeno 2. 10. 2026: autor rozhodl nevkládat. Bazén zůstává bez nehody, krysařská vrstva Oněch žije jen v nočních snech (D12).

U textu: „… jsem o sobě něco řekla. Něco víc než dost. Sorry!“

D12 — 2. 10. 2026: do výčtu nálepek doplněno „nejspíš i ADHD, to dneska frčí, má to každá druhá v biu“ — lehký odraz dnešního boomu hypersenzitivity a ADHD. Ke kontrole autorem.

U textu: „Další aktivity odloženy. David dokonce ani nebyl běhat. Dopotáceli jsme …“

Pracovní poznámka 04 — DOPSAT: Následuje původní pracovní pokyn, nikoli dokončená scéna. Dopsat přidušení a zesílenou přítomnost; srovnat pořadí ranní snídaně a poledního bazénu.

U textu: „Další aktivity odloženy. David dokonce ani nebyl běhat. Dopotáceli jsme …“

Původní pracovní náčrt:

Přidušení!!!!
Opět pocit přítomnosti - silnější

U textu: „… dělalo," řekl táta. Nedíval se na nástěnku. Ani na mámu.“

D2a — dopsáno 2. 10. 2026: nástěnka PF v jídelně. Ke kontrole autorem.

U textu: „Pondělí“

Pracovní poznámka 05 — PŘEPRACOVAT / VYBRAT VARIANTU: V poznámkách jsou dvě rozvedené verze exkurze. Zde zůstává starší text a pracovní teze; vybrat z návrhů a připravit stopu fotografie jeskyně.

U textu: „Ale pak to povolilo. Nějaký závan snu. Milujeme tě.“

Původní pracovní náčrt:

nejde o technicka reseni, ktra mohou byt temer dokonala a slouzit, ale o princip:

Žijeme na chviličku ve vypůjčeném čase, ale to není důvod k nářkům, ale k uzasu.
Jsem tu jen na chvíli, jsme tu jen z milosti všech těch obrovských sil, které se na chvíli smilovaly a nechaly nám nepatrně času, než nás zase rozdrtí, než se zase vrátí na své místo jako řeka do svého koryta. Na chvlíi nás nechávají žít v iluzi, že my vládneme jim, než si s lehkým úšklebkem zase vezmou všechno zpšt.

Náš svět je světem sváru, bohové byly v souladu naposled před jeho vznikem a budou zase až po jeho konci

U textu: „Ale pak to povolilo. Nějaký závan snu. Milujeme tě.“

D4 — dopsáno 2. 10. 2026 (fotografie ze stavby). Ke kontrole autorem.

U textu: „Probudí ji dunivé rány. Vyjde ven před chatu, nikde nikdo, …“

Pracovní poznámka 06 — DOPLNIT PŘECHOD: Vize hráze už je napsaná. Rozpracovat pokyn „tady ne — tam ano“ do konkrétního vodítka a návaznost příchodu „Oněch“.

U textu: „… ve tmě tam, kde je skála nejčernější. Tam. Tam ano.“

D5 — dopsáno 2. 10. 2026 podle náčrtu „Jaktože tady ne – tam ano, mohli by ukazovat k jeskyni“. Karolína to ještě nechápe, čtenář si vybaví fotku. Ke kontrole autorem.

U textu: „Úterý“

Pracovní poznámka 07 — ZPŘESNIT NÁVAZNOST: Doplnit, jak Karolína spojí zjevujícího se kluka se zmizelým mladíkem. Jeho označení „zase“ potřebuje dřívější setkání nebo úpravu návaznosti.

U textu: „… ta policie neměla důkaz a nemohli ho to, prostě zabásnout.“

D6 — 2. 10. 2026: doplněna jedna věta správce („A ten večer, co se s mladým chyt…“). Karel pil dlouhodobě, spor ho jen víc vytočil. Že by tělo do jeskyně ve svém stavu nedostal, se ukáže až na konci (D10, D11).

U textu: „… to, že ještě dokážu rozlišit představy od toho, co vidím.“

D7 — dopsáno 2. 10. 2026: stojka na zábradlí hráze (navazuje na správcovo „vyváděl stojky na zábradlí“). Karolína to nemusí pochopit, čtenář ano. Ke kontrole autorem.

U textu: „Máma přišla otřesená.“

Pracovní poznámka 08 — DOPSAT / PŘEPRACOVAT: Hádka rodičů je zatím zkratka. Hlas „Oněch“ porovnat s pozdějším autorským návrhem v poznámkách: zábava z cizí bolesti, zakrývání vlastní.

U textu: „Tentokrát věděla, že je to sen. Stála na břehu poloprázdné …“

Původní pracovní náčrt:

tohle az pozdeji: Šlo to špatně, protože příkrývku měla pevně srulovanou a převázanou provázkem, zastrčenou daleko pod postelí.

U textu: „To ji probralo. Právě proto je tu, protože je to …“

Původní pracovní náčrt:

Přehrada je jen vedlejší, důležitá je elektrárna...

U textu: „"Na každém vidíš jenom chyby, na všem najdeš něco špatného, …“

D12 — 2. 10. 2026: Ony nesou stopy vlastního konce (nemoc, rána, ztracená noha; šedivá se dusí) — Karolíny, které nepřežily. Ke kontrole autorem.

U textu: „"Hele, četla jsem, že jsme tak zblblý, že nedokážeme usnout …“

Pracovní poznámka 09 — DOPSAT / UMÍSTIT: „KLUK!!!!!!!“ je dosud pracovní zástupný bod. Rozepsat jeho zásah, umístit osamocenou repliku a sladit pokusy odstranit přikrývky.

U textu: „"Hele, četla jsem, že jsme tak zblblý, že nedokážeme usnout …“

Původní pracovní náčrt:

KLUK!!!!!!!

U textu: „"Hele, četla jsem, že jsme tak zblblý, že nedokážeme usnout …“

Původní pracovní náčrt:

Protože ti připomínám, jaká jsi sama děvka

U textu: „Středa“

Pracovní poznámka 10 — DOPSAT VODÍTKO: Cesta do minulosti už je rozepsaná. Poznámku o spatření jeskyně převést ve scénu a propojit s dosud chybějící fotografií při exkurzi.

U textu: „Běžela jsem za ním stále nahoru proti proudu.“

D12/D9 — dopsáno 2. 10. 2026: návrat času při cestě údolím (zrcadlí zpáteční cestu v sync-12). Ke kontrole autorem.

U textu: „… chladících věží, vinul se úzký proužek dýmu z táborového ohně.“

D8 — dopsáno 2. 10. 2026 podle náčrtu „Tam si všimne jeskyně ve skále – upozorní ji to na fotografii z elektrárny“. Nepřístupnost jeskyně se dávkuje až na konci (D10, D11). Ke kontrole autorem.

U textu: „Proužek dýmu stoupal rovně k nebi, jako by ho někdo …“

Pracovní poznámka 11 — DOPRACOVAT: Dialog existuje. Doplnit okamžik rozpoznání otce, dokončit přechody mezi replikami a odlišit osobní rozhovor od pracovních tezí.

U textu: „Proužek dýmu stoupal rovně k nebi, jako by ho někdo …“

D12 — 2. 10. 2026: u ohně se o Karla opírá krásná holka, zároveň jedna z Oněch (bez stop smrti) — Karlova láska ze zatopené osady, jen ukázaná, nevyslovená. Ke kontrole autorem.

D9 — dopsáno 2. 10. 2026: zpěv od ohně, kluk ji dovede a zmizí, setkání s Karlem a jasné rozpoznání, že je to její otec. Ke kontrole autorem.

U textu: „A sen se nerozplynul, abych se šťastně probudila rovnou ve …“

Pracovní poznámka 12 — ROZHODNOUT / SJEDNOTIT: Sjednotit návrat časem, růst hráze a stoupání vody. Krátký náčrt objetí „Oněch“ ještě potřebuje místo a vazbu na závěrečné přijetí.

*U textu: „**“

Původní pracovní náčrt:

Když jde zpět stojí tam Ony. Mlčky přichází k ní. Objímám je. A ony se ztrácí. Ve mně.

U textu: „Čtvrtek“

Pracovní poznámka 13 — DOPLNIT SPOJENÍ SCÉN: Kopání už je rozepsané. Doložit, jak Karolína zná místo nálezu a proč kluk potřebuje pomoc; odstranit pracovní nadpisy až při čistopisu.

U textu: „Lano a sedáky byly Davidovy. Tahá je s sebou všude, …“

Pracovní nadpis v rukopisu: Čtvrtek - Brácho, pomoc - vím, že není moje (a prázdné „Desc:“)

D10 — dopsáno 2. 10. 2026: výstroj je Davidova (leze po skalách), věta o ožrale je jeho. Ke kontrole autorem.

U textu: „Jo, přesně tak, zoufalství dosáhlo toho správnýho stupně. Plížím se …“

Pracovní poznámka 14 — UMÍSTIT / ZPŘESNIT: Tři úvodní repliky jsou zatím volný návrh před vlastní scénou. Rozhodnout, kam patří; ověřit, koho rodiče označují jako Kláru — vyřešeno: Karolína.

U textu: „Jo, přesně tak, zoufalství dosáhlo toho správnýho stupně. Plížím se …“

Původní pracovní náčrt:

Vždycky jsi byla taková. A já měl vždycky pocit, že jsi se mnou omylem, že ses jen zapomněla a v zástupu těch, co tě chtěli ses zastavila u mě.
Musel jsi pak nenávidět.
Nenáviděl jsem tě vždycky. Za tu sebejistotu, krásu, vyzývavost. A proto jsem tě miloval. Možná je pro mě láska a nenávist totéž.

U textu: „A pojmenovalas ji po něm. Myslíš, že jsem to nevěděl?“

D15 — dopsáno 2. 10. 2026 (schváleno autorem): jméno Karolína = ženská podoba Karla. Vysloveno tátou v odposlechnuté hádce, plus Karolínino docvaknutí („Karel. Karolína.“). Ke kontrole autorem.

U textu: „Dlouhé ticho.“

D2b — doplněno 2. 10. 2026: jediná mámina replika o vráceném PF — důvod cesty, nevysvětlovaný.

U textu: „Pátek“

Pracovní poznámka 15 — DOPSAT / ROZHODNOUT: Chybí vlastní okamžik nálezu. Rozhodnout čelist versus jiný předmět, doplnit následné ověření a dát prostor reakci postav před humorem.

U textu: „Jen jednou jsem se ještě ohlédla k hrázi.“

D13 — dopsáno 2. 10. 2026 (schváleno autorem): propuštění kluka — poslední stojka na zábradlí proti vycházejícímu slunci, překlopí se na stranu k vodě a definitivně zmizí. Zrcadlí úterní D7. Ke kontrole autorem.

U textu: „V poledne jsem zahlédla mámu v prázdné jídelně.“

D14 — dopsáno 2. 10. 2026 (schváleno autorem): mámino gesto smíření — beze slov sundá z nástěnky vyšisovanou PFku a schová ji; uzavírá motiv z neděle (D2a) i vráceného přání (D2b). Ke kontrole autorem.

U textu: „Tak jen pro pořádek na závěr - můj táta není …“

Pracovní nadpis v rukopisu: Pátek - Já vás taky (a prázdné „Desc:“)

Původní pracovní náčrt:

POLICIE, našly třeba jen botu - a ona ví, že je klukova. Nebo radši něco jinýho, aby to bylo průkaznější

U textu: „Lidský ostatky můžou fakt uzdravovat.“

D11 — uzavřeno 2. 10. 2026: nechat, jak je. Konec je vyprávěný retrospektivně; policie nanejvýš velmi lehce. Nález: čelist (případně i bota). Nepřístupnost vyslovil David (D10).

U textu: „Tak jen pro pořádek na závěr - můj táta není …“

Pracovní poznámka 16 — DOLADIT / SJEDNOTIT: Závěr už existuje. Zvážit kratší humor a konkrétní gesto smíření; prověřit oslovení Katko, Adélice a jméno Klára — vyřešeno: sjednoceno na Karolínu.